Jdi na obsah Jdi na menu
 


<bgsound src="/file/3/moje_hudba.mp3" loop="infinite">

Ach ty léky

 

Počet stížností na léky je rekordní.

 

Víc škodí, než léčí
 

 

Lék, který má obézním pomoci zhubnout způsobuje infarkty a mrtvice - tedy hlavní strašáky, kvůli kterým se lidé zhubnout snaží.

 

V odborné terminologii se tomu říká "nežádoucí účinek léčiv" a podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv letos lékaři a zdravotníci takových nežádoucích účinků ohlásili nejvíce za pět let.
Státní ústav pro kontrolu léčiv obdržel v prvním pololetí roku 2010 od zdravotnických pracovníků celkem 583 hlášení. To je o 161 hlášení více než ve stejném období minulého roku. Za posledních pět let tak počet hlášení v tomto období vzrostl poprvé o více než 30%," uvádí SÚKL.
Za nárůst ale může hlavně větší aktivita samotných lékařů, SÚKL mezi nimi vede kampaň, aby chybné fungování léku hlásili. Dříve to nedělali.

 

Nežádoucí účinky léků
• Alergické (vyrážky, otoky) až anafylaktické reakce (pokles krevního tlaku, zrychlení tepu, dušnost) po podání kontrastních látek
• Hluboké žilní trombózy u uživatelek preparátů kombinované hormonální antikoncepce
• Podezření na tzv. PML (progresivní multifokální leukoencefalopatie, virové onemocnění centrálního nervového systému, vedoucí často k úmrtí, popřípadě těžkým následkům) po podání cytostatik

 

Místo léčby depresí zlomeniny
Kromě příkladu s některými léky na hubnutí, jejichž užívání způsobuje infarkty a mrtvice, je riziková například skupina antidepresiv.

 

Na začátku května 2010 ústav varoval před skupinami těchto léků, jejichž užívání vede k častým zlomeninám, Další antidresiva užívaná v těhotenství mohou vést k problémům novorozenců s plícemi. (Bližší informace zveřejňuje SÚKL na svých internetových stránkách.)

 

Proč lék nefunguje tak, jak má, často nezjistí ani odborníci. "Mechanismus vzniku není znám," stojí ve zprávách místo vysvětlení.

 

Problémy s léky nemusí ústavu hlásit jen lékaři. Možnost mají i pacienti a asi dvě desítky už ji letos využily. Pacienti si nejvíce stěžovali na problémy s vakcínami. Když se problémy s nežádoucími léky objeví má SÚKL několik možností, jak situaci řešit - někdy stačí upozornění v příbalovém letáku, jindy se z volně prodejného léku stane lék na předpis. "Ve vzácných případech, kdy rizika užití léku převáží nad jeho přínosy, může být přípravek stažen z trhu," popisuje poslední možnost David Přinesdom z tiskového oddělení ústavu.

 

Češi spotřebovali méně léků, ale dražších

 

Rekord: Každý Čech spotřeboval loni léky za 5500 korun

 

Léky za více než 5500 korun, zhruba 29,5 balení, spotřeboval loni každý obyvatel Česka. Za posledních pět let je to nejvyšší částka, v počtu balení ale pokles. Vyplývá to z výroční zprávy Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), kterou agentuře ČTK poskytl jeho ředitel Martin Beneš. Finanční nárůst je podle něj způsoben zejména tím, že se k českým pacientům dostaly moderní drahé léky.
"V roce 2005 připadalo na jednoho obyvatele 36 balení v celkové hodnotě 4581 korun, loni 29,48 balení za 5563 korun," upřesnil.

 

Celková spotřeba léků v cenách výrobce, tedy bez DPH a obchodní přirážky, stoupla v letech 2005 až 2009 ze 46,8 miliardy na 58,2 miliardy korun. Celkové počty balení naopak ve stejném období klesly z téměř 369 milionů na necelých 312 milionů.

 

Od roku 2000 se celkové výdaje zdravotních pojišťoven zvýšily o 70%.
Muži nárůst 79%, ženy 64%.
Údaj zveřejnil v dubnu 2010 Český statistický úřad.

Průměrné výdaje na péči o zdraví na jednoho pojištěnce za rok 2008 v Kč:


Celkem bylo loni registrováno 52 207 kódů léčivých přípravků (bez homeopatik), v užití bylo 7539. Ze zprávy SÚKL vyplývá, že od roku 2004 se v Česku registrovalo velké množství léků - celkový počet stoupl za tu dobu více než 2,5krát. Počty skutečně užívaných léků ale stouply jen mírně, zhruba o 700, protože řada léků se už přestala užívat.

 

Počty lékáren se po prudkém nárůstu, který trval zhruba do roku 2005, už příliš nemění. V roce 1991 jich bylo 1090. V posledních pěti letech se drží počty kolem 2300 lékáren a zhruba 250 výdejen.

 

Loni přijal SÚKL 1436 hlášení o možných nežádoucích účincích léčiv a zahájil osvětovou kampaň o významu těchto hlášení. SÚKL shromažďuje také hlášení o závadách v jakosti léčiv - loni jich bylo 235, z nich 19 vedlo ke stažení přípravku z trhu.

 

SÚKL ze zákona dohlíží i na reklamu na léčivé přípravky. Loni dostal 193 podnětů na porušení zákona o regulaci reklamy - v 65 procentech šlo o tištěné reklamní materiály, ve 22 procentech o webové stránky, osm procent se týkalo sponzoringu a pět procent reklamních vzorků.