Jdi na obsah Jdi na menu
 


<bgsound src="/file/3/moje_hudba.mp3" loop="infinite">

Balená voda

Uvádí se, že Češi v roce 2011 utratili za balenou vodu přes sedm miliard korun.

 


Vyjádříme-li to s ohledem na jednotlivce, vyjde nám, že každý z nás vypije ročně průměrně 268 litrů balených nealkoholických nápojů.
 

Je ale voda, kterou denně pijeme, opravdu kvalitní?
 

Je lepší než ta z vodovodu?
 

 

Každý týden taháme balíky balených vod, abychom své blízké uchránili před vodou z kohoutku.
A to jen proto, že se firmám podařil opravdu husarský kousek, vsugerovaly spotřebitelům, že jejich voda je lepší a zdravější než voda z kohoutku.
Jak je to doopravdy?
Má balená voda vyšší kvalitu?
Je opravdu tak čistá a ničím nezatížená?

 

Voda a mikroorganismy
Základ mikrobiologické nezávadnosti je pro všechny vody shodný: nesmějí obsahovat indikátory fekálního znečištění. Měřeno bylo také množství organotrofních bakterií. Ty jsou sice hygienicky bezvýznamné, nicméně jejich vysoké počty jsou jistým indikátorem, že někde něco není v pořádku. Nejvíce jich bylo naměřeno v balených pitných vodách Saguaro, Deep, S Budget a Euro Shopper. Překvapení naopak vzbudil jejich nulový výskyt u pramenité vody Rajec a přírodní minerální vody Dobrá voda.
Což vzbudilo podezření, zda v uvedených vodách není přítomna cizorodá toxická látka či zda výrobci nepoužili nedovolenou „antimikrobiální“ úpravu.

 

Voda a látky žádoucí
Voda je pro nás jedním z důležitých zdrojů vápníku a hořčíku. Čím více jich obsahuje, tím je tvrdší, tím lépe pro tělo. I tvrdost má ale své meze, resp. zdravotní optimum. Optimálně by měl jeden litr obsahovat cca 40–80 mg vápníku a cca 20–30 mg hořčíku. Extrémně nízký obsah vápníku byl nalezen v Dobré vodě. Velice příznivé hodnoty vápníku a hořčíku naopak nabízejí vody Rajec a Bonaqua. Ač byla pitná voda čepována porůznu po republice, s vápníkem na tom byly testovací kohoutky v domácnostech dobře. Test tedy neukázal, že by balené pramenité, kojenecké a pitné vody byly obecně významnějším zdrojem nutričně žádoucích látek oproti těm hodnoceným z vodovodu.

Voda z kohoutku je stejně dobrá

 

Voda a látky, které mohou působit negativně
Mnohé z látek přírodního původu, které se nacházejí v podzemní a povrchové vodě, lidský organismus v malém množství potřebuje, aby se správně vyvíjel. Patří mezi ně například chloridy, zinek, železo, sodík, draslík, sírany. Ve zvýšeném množství mohou negativně ovlivnit kvalitu vody.
Protože populace v průmyslových zemích přijímá sodíku více, než by bylo zdrávo, jsou jeho mezní hodnoty ve vodě stanoveny poměrně nízko. Obsah sodíku v testovaných vodách se pohyboval hluboko pod uvedenými mezními hodnotami. Minerální voda Prealpi je deklarována jako vhodná pro přípravu kojenecké stravy. Naměřená hodnota sodíku však zákonné limity pro kojeneckou vodu překročila! Proto můžeme konstatovat, že voda Prealpi nevyhovuje a není vhodná k přípravě kojenecké stravy.

 

Voda a látky zdravotně závažné
Ve vodě se ale negativně odráží i řada toxických látek, které se buď v přírodě přirozeně vyskytují, nebo které do ní vnesl a vnáší člověk. Nejvýznamnějšími představiteli těžkých kovů jsou olovo, kadmium, arsen či baryum. Olovo se ve velice nízkých hodnotách objevilo ve všech vodách. Co se týče barya, významnější nález byl naměřen u Dobré vody, i přesto ale limit splňuje. Dalšími látkami, které jsou nositeli zdravotního rizika, jsou dusitany. V testu požadovaný limit nesplňovala pramenitá voda Aqua Bella.
Balené vody kojenecké, pramenité a minerální nesmějí obsahovat cizorodé organické látky ve zjistitelném množství. Tento základní požadavek porušily tři pramenité vody – Bonaqua, Aqua Bella a Aquila.